Nejsem právník ani odborník na exekuce nebo vymáhání peněz, ale jsem přesvědčen, že vzájemná domluva s exekutorem se opravdu vyplatí. Vím, že pro hodně lidí je to velmi nepříjemné až potupné, ale nedá se nic dělat. Zvláště pokud člověk dluží nižší částky, potom se komunikace vyplatí dvojnásob. U vyšších (nezaplatitelných) částkách kolikrát nepomůže ani svěcená voda.
Důležité je při rozhovoru nepanikařit a zachovat chladnou hlavu. Ze začátku asi každý bude nervózní, ale postupem času se člověk otrká. Pamatujte taky, že hovory může druhá strana nahrávat a následně použít proti vám. Stejně tak u normální diskuse vás můžou chlapci exekutorský nahrávat. Takže tohle mějte na paměti a dávejte na to pozor.
Dále mějte na paměti, že vykonavatele exekucí neobměkčí vaše nářky. Slyšejí to téměř od všech lidí každý den a celkem rázně takový typ rozhovoru ukončí. Připravte se na profesionální asertivní vystupování. Téměř na vše znají odpověď. I přesto se dají nachytat, nejsou nadlidi. Někdy není vůbec na škodu jim do telefonu pořádně vynadat (v praxi vyzkoušeno celkem s úspěchem). Ale dávejte opravdu velký pozor, co řeknete, aby se vyřčené proti vám neobrátilo.
Co mám tak vysledovaný z praxe, tak s vámi exekutor povede dva typy hovorů. V prvním případě se bude chtít domluvit na splátkovém kalendáři (většinou po telefonu, může být i osobně, pokud bydlí v blízkosti vašeho bydliště). V druhém případě půjde téměř jistě o osobní rozhovor, protože se bude odehrávat v dlužníkově bytě (domě). To je ta horší varianta, nicméně má výhodu v tom, že nemusíte nikam jezdit.
Má druhá rada zní: Nevyhýbejte a nebojte se komunikovat s exekutorem.
A teď jeden příběh ze života. Jedno krásné letní odpoledne mi volá kamarádka, že jim přišlo od exekutora rozhodnutí o zaplacení 30 000 Kč a že jsou z toho úplně vyřízení a že neví, co mají dělat. Dokonce se chystali jít do banky zaplatit požadovanou částku. Tak jsem je zarazil a slíbil, že se pojedu na ono rozhodnutí podívat. Při rychlém nastudování rozhodnutí jsem hned volal panu exekutorovi a sdělil mu, že musí jít zřejmě o omyl, protože se postižená rodina necítí být nikomu dlužná. Pan exekutor sice trošku prskal, ale zhruba po týdnu a několika telefonátech přiznal, že chyba byla na jejich straně. Pravda je, že od začátku bylo celé jednání podezřelé.
Z výše popsaného krásně vyplývá, jak slovo "exekutor" nahání lidem hrůzu a že jsou skoro ochotní zaplatit 30 000 Kč jen aby měli klid, i když nic neprovedli.
A jak jste na tom vy? Stalo se někomu z vás, že mu přišlo exekuční rozhodnutí aniž by cokoliv provedl?
Naprosto souhlasím. I když se to ze začátku nezdá, tyhle věci se dají obvykle řešit celkem dobře, když víte, co můžete a co ne. Dobrý advokát, jako třeba tady, je v takových chvílích k nezaplacení, určitě je tedy dobré mít pro takové případy někoho v záloze.
OdpovědětVymazat