Dost bylo teorie, popíšu zde jeden příklad z praxe. Před dvěma roky jsem šel do České spořitelny zrušit účet. Asi většina z vás ví, jak to ve spořitelně chodí - hodně lidí a pomalé odbavení. Zmáčknul jsem knoflík na vyvolávacím systému a čekam, až příjdu na řadu. Dlouhou chvíli si krátím studováním spořitelnou poskytovaných půjček. Po chvíli mi padnul zrak na "výhodnou" nabídku, kdy spořitelna nabízí půjčku ve výši 50 000 Kč na 1 - 7 let (viz obrázek). Tuto půjčku spořitelna nabízí dodnes, přičemž si vše můžete v klidu spočítat na jejich kalkulačce.
Půjčka 50 000,- Kč u České spořitelny |
Konečně jsem se dostal k přepážce, kde paní sděluji svoje přání zrušit účet. Hned mi nadává, že jak si to představuju, že od nich odcházím. Byla celkově taková milá. Tak jsem ji odpálkoval, že je to jenom můj problém a ať to neřeší.
Čekám dál, až mi paní zruší účet a najednou u vedlejší přepážky stojí borec s holkou a jde si půjčit oněch 50 000 na pět let. Netrvalo tedy moc dlouho, kdy jsem našel jedince, který si takhle půjčí. A to si chtěl pořídit televizi! To už nechápu vůbec. Hádám, že teď ten chlapec řeší exekutory a na televizi nemá ani pomyšlení. Jak jednoše se člověk vlastní kravinou dostane do problémů...
Skvělý článek..hodně podnětný a k zamyšlení. Nicméně někdy není zbytí a člověk si prostě půjčit musí ;)
OdpovědětVymazatJá jsem si také nikdy nechtěla peníze půjčit, ale manžel mě ujišťoval, že je to v pohodě, že zvládneme půjčky splácet, jenže se ukázalo, že si půjček vzal hodně a splácet je nedokázal, takže u nás jednoho krásného dne zaťukal exekutor. Jedinou naší záchranou tenkrát bylo, že jsem si hned, jak jsem se nastěhovali do domu, založili svěřenský fond , který nám dům ochránil. Nebýt jeho, tak jsme teď nejspíš bezdomovci.
OdpovědětVymazat